Nevím, co řešíš profesně. Nicméně ono je právě lehký hodnotit to nezaujatým pohledem. Od tý doby, co mám děti, odsuzuju jen cílený týrání, deptání a zanedbávání dětí. Afekty jsem schopná pochopit. Ne schválit, ale jsem hodně opatrná se soudama.
Jeden můj mnohadětný (myslím, že měli 4ks)známý, co se v péči o děti hodně zapojoval, se jednou vyjádřil v tom smyslu, že když se dozví z médií o někom, kdo vyvraždil rodinu a pak zabil sebe, pomyslí si "Zas další chudák, co to nevydržel". Bylo to myšleno v nadsázce, ale podle mě to říká mnoho