sjuu, je samozřejmě naprosto a jen tvoje rozhodnutí, jestli jít do IVF nebo ne.
Někdo tady ale už psal, že v tom případě nechceš dítě úplně nejvíc ze všeho.
Je to trochu jako by někdo třeba přišel o nohy, ale protézy by odmítal zkusit. Radši by se litoval, že zrovna on musí jezdit na vozíku a nemůže chodit, když ostatní můžou.
Já tě za to nekritizuju, to mi nepřísluší, je to tvůj život, ale vcítit se do toho neumím a politovat mi taky moc nejde...
Ostatně mám dojem, že by to chtělo především psychologa, který by srovnal tvou psychiku - v souvislosti s početím, ale především s těmi problémy v komunikaci nebo možná spíš v asertivitě, které tady popisuješ.