Však já jí taky beru. Jak i píšu, moje práce mě docela baví (spíš mi působí obtíže ta mezilidská komunikace). Ale "stěžuju si", že zřejmě kvůli své vnitřní krizi (způsobené něčím, za co ani já nemůžu) se šéfové rozhodli, že už jsem jim tak na obtíž, že to se mnou ukončí. A dál si stěžuju, že se zase budu na pohovorech muset tvářit, že neeee neplánujeme děti, asi budu muset říkat, že v předchozí práci jsem byla záskok za mateřskou nebo nevím, důvody odchodu určitě nemohu nikde rozebírat na pohovoru, a vůbec, až projdeme těma kurzama kvůli adopci, tak tady už to věděli, v nové práci budu nucena zase všechno oznamovat a to mě k uzoufání vadí.