Sjuu, já tady vlastně odpaluju ty rady (rozhodně logické a možná by i mohly pomoci), protože si dobře pamatuju, jak k ničemu mi byly a jak mě rozčilovaly... Nicméně já jsem po dítěti toužila tak, že jsem se "neštítila" pomoci doktorů, takže dceru máme nakonec po IVF a je to to nejlepší, co jsem mohla udělat. Myslím, že to máš o to těžší, že do rukou odborníků nechcete svěřit. Dnes vím, že bez pomoci bychom naši dceru neměli. Od porodu neberu žádnou antikoncepci a další dítě nikde. Žít s vědomím, že toužím po dítěti a možná bych ho s pomocí doktorů mohla mít, ale k tomu nechceme přistoupit... To musí být opravdu zdrcující a vyčerpávající. Nesoudím to. Držím ti palce, ať se ti s tou situací podaří brzy vypořádat