byla jsem v Černovících na odd. 3.
Ráno se vstávalo cca v 7, snídaně v půl osmé. Pak komunita - na ní se představily nové pacientky, rozloučilo se se starými, řeklo se, co se ten den bude dělat (nabídka výletů, program dne), potom připomínky pacientů, připomínky sester.
Dopoledne byly dobrovolné terapie, na které se docházelo.
Oběd v poledne, pak polední klid.
Odpoledne volno.
V půl šesté večeře, v devět se zamykalo oddělení a v půl desáté, deset se zhasínalo.
Snad Ti to pomůže.
Přiznám se, že po obědě jsem se vždycky sbalila a jela domů a v pět zase zpátky. Dopoledne jsem trávila v parku s knížkou. Nebyl žádný striktní režim ani povinnost chodit na terapie.
Ale každé oddělení je jíiné.
A ano, styděla jsem se, že musím na psychiatrii.
A ještě jednu poznámku - s pacienty se bav, ale nepřipouštěj si je k tělu, NIKOMU NIKDY nepůjčuj peníze a neříkej kde bydlíš a tak.