Lampion,

možná bych to zkusila vzít přes komunitu Neslyšících....slyšící dítě neslyšících rodičů (což je poměrně časté) je handicapováno tím, že je slyšící, není přijímané a to většinou ani ve škole, mimo tuto komunitu. Zatímco neslyšící dítě je součástí komunity Neslyšících, včetně školního prostředí, takže má proti slyšícímu výhodu...

A dále myslím, že je to o tom vnímání rozdílu mezi vadou - postižením a handicapem. Vada sama o sobě vůbec být problém nemusí. Jde právě o to, jak to vnímá dotyčný a okolí. Postižení a handicap je totoéž, to je vada vnímaná jako znevýhodňující prvek. Ale i to může přinést výhody...jako třeba že dítě je více opečováváno, že má pozornost na základě něčeho jiného, než vlastnosti a osobnost...ona tedy ta pozornost většinou nebývá ta, jakou bychom chtěli...ale pokud je třída vhodně nastavená, přemotivovaná, tak pak bude vždycky někdo, kdo se bude snažit si dotyčného všímat, pomáhat mu....a to může mít pozitivní vliv i negativní, na jednu stranu může umožnit dítěti se skutečně projevit a získat si okolí tím, jaké je...a na druhou stranu třeba i vyvolat odpor, že ho ostatní "nenechají být"...

Takže vada může a nemusí být handicapem (do jehož definice patří i to sociální znevýhodnění). A sociální aspekty skutečně mohou být pozitivní, jde zejména o vlastnosti té sociální skupiny, ve které se dotyčný nachází...