Já taky nejsem stroj. Co se týká mě, netoužím po někom, kdo mi bude povolovat setkání s lidmi, se kterými se setkávat chci, ani netoužím mít pravomoc totéž povolovat a zakazovat manželovi. Z tohoto pohledu mi přijde jako bláznovství, když tě trápí, že ti manžel normálně věří a nechává na tobě, s kým piješ kávu, když on se vrací domů.

Druhá věc je to, jestli nechceš, aby ti tam ti kluci lezli, protože ty je vlastně za žádné extra kamarády nepovažuješ a jejich návštěvy už tě obtěžují. To je třeba si vyjasnit s nimi, případně zprostředkovaně přes manžela. Tady si naopak vůbec nedokážu představit, že by někdo ke mně pravidelně nechtěně docházel na návštěvy, které mi nejsou vhod - můj dům, můj hrad.