Nevím, jestli byl pochopenej úplně můj první příspěvek... Někdo to tu pochopil někdo, zdá se ne. A jako zklamání to beru z jednoho prostýho důvodu-vyrostla jsem v tom, že se u nás nikam nechodilo narozdíl od jiných, táta nechodil pařit ani máma, táta si ani to pivo nedal k obědu... A to je taky "normální" chlap. Jeden bez druhýho nedali ránu a já nikam nesměla dokud jsem se neodstěhovala ve svých 19 letech. I tak, když už jsem byla "volná", nikam jsem se nenaučila dodatečně chodit pařit. Dodnes na to nejsem a tudíž mám i z takových věcí strach. Nelíbí se mi jak se lidi na takových pařbách chovají. Proto to od něj beru jako takový zklamání. Myslím si, že kdyby nevypil tolik piv, tak svýmu slovu dostojí, ale takhle to beru, jako že se napil a vykašlal se na mě, přes to, že to slíbil. Nevěřím chlastu a lidem, který se pod jeho vlivem pak chovají úplně jinak než za normálního stavu. A jak jsem psala, špatných příkladů mám ve svým okolí požehnaně. Já třeba sama vím, kde mám míru a opravdu neholduju tomu opít se a uvolnit se a užít si. V tomto směru, bohužel, manžela ještě moc neznám, ale podle zážitku ze svatby se toho prostě bojim, co umí. No. To je celý.