Jo nepoznala jsem ho po tý "bavící stránce". Vím třeba, že on je schopen komunikovat a být kamarád třeba i se svou bývalou. Já třeba ne. Ten člověk pro mne skončil, z nějakýho důvodu se naše životy rozdělily a já nemám důvod udržovat s ním přátelství. Zkrátka mám věci přitaženější než on, to vím jistě. Poznala jsem ho, myslím, dobře, často mívám pocit, že jsme jeden. Jak myslím já, tak vím, že myslí i on. Oba jsme do jistý míry blázni v reakcích na určitý věci, oba se urazíme-on jde na jednu stranu do lesa na houby, já na tu druhou, pak se sejdeme, dáme si pusu a kafe . Jen tahle stránka do skládačky mi chybí. A jak se toho sama bojím-tý společenský zábavy a důvěry, tak v tom věřím asi jen sama sobě nebo co. Měla jsem příležitosti i v jiném vztahu, kdy mě chtěl někdo jiný-ne jen tak pro zábavu, ale napořád. Nedokázala jsem opustit toho svýho, bylo mi to prosti mysli, chtěla jsem s ním zůstat. Jedna kamarádka mi říkala, že ten její musí pravidelně na zábavě protančit s celou vesnicí a s ní, že si zatancuje tak akorát na začátku, pak se celou noc pomalu nevidí a smála se tomu. No neumim si to představit, nevím jestli bych se tomu taky smála.