Liefde, no nevím, asi to neumím. Ale když byl syn za pár měsíců hospitalizovaný znovu, tak jsem tam jela s tím, že se prostě nenechám vyhodit. Brečela jsem tam, nadávala, zuřila, řekla, že se odtama nehnu.... a stejně nepomohlo. Jejich argument - pro maminky tak "starých" dětí už tu nemáme místo, vždyť už měl 3 roky!!!!!
Ale tam zas byly hodné sestřičky, takže jsem tam seděla na židli až do půlnoci, kdy mi taktně bylo naznačeno, že už je to fakt přes čáru, takže 30 km rychle domů na 2 hoďky a ráno ve 4 už jsem tam byla zas Ovšem, když se syn vzbudil, tak mu sestřička (dle mé prosby) řekla, že maminka si odskočila na záchod a syn zas usnul, takže tento pobyt jsme tak nějak zvládli...
I když po pár dnech mi bylo vyčteno: já to vím, tys tam nebyla!
Uff, tak jsem si zase pobrečela v koutku. Co dělat, když jsi proti systému bezbranná??? A - ano, jednalo se o Brno!! A to mi doktorka, když jsme volali rychlou řekla, jaké mám štěstí, že nás vezou do Brna, že budeme mít tu nejlepší péči. No, nevím nevím....