Přidat odpověď
Především chci poděkovat všem, které jste si našly čas a řekly mi svůj názor.
I když s některými nesouhlasím, i když mě mrzí osobní invektivy a dělání závěrů o mé povaze/vzdělání/zkušenostech/to že některé ani nedočtou a dělají spekulativní závěry...tak i přes velký balast jsem si uvědomila několik důležitých věcí a za to jsem vám vděčná.
1) já si nechci a neměla jsem v úmyslu ani hrát si na psychologa, lékaře, speciálního pedagoga, jen jsem chtěla vědět co a jak a i když jsem to myslela dobře, byla by taková forma podání informací nevhodná, každý vnímáme jinak a zdá se, že většina by to vnímala negativně
2) moc dobře si uvědomuji, že specifických poruch je takové nepřeberné množství s tolika samostatnými projevy, že není v silách poučeného laika je obsáhnout (nejsem vystudovaný speciální pedagog i když vš mám).
3) netušila jsem, že se diagnostika zjednodušeně řečeno neprovádí před 3 rokem života dítěte, za tuto informaci děkuji
4) podle příspěvků v diskuzi chlapečkovi pomůže (a neuškodí pokud není autista), pokud bude mít strukturovaný den, tj. kartičky s jednotlivými činnostmi apod a bude se v rámci svých možností snažit být samostatný. Pro případný další život a i vzhledem k diagnoze maminky je to asi nutné.
5) no a samozřejmě neustrnu ani já a budu dál pokračovat v získávání informací a zkušeností zvláště v této oblasti (specifické poruchy u dětí). Děkuji za nasměrování na různé organizace a informační weby.
Ještě jednou díky všem!
Předchozí