Školky jsou tu na výběr dvě a leží vedle sebe, je to tak deset minut chůze, s dítětem asi víc Syn chodil do školky jinde, protože jsme tu ještě nebydleli, tudíž školku jsem nevybírala.

Školy tu máme taky dvě, jsou od sebe asi pět minut, jedna ta škola je vedle těch školek, druhá je o něco blíž. Ta bližší je spádová. Syn do ní chodí, je to asi dobrá škola, neb se tam chce dostat i řada dětí z ne moc blízkého okolí.

Školu jsem nijak nevybírala, rozhodně chci, aby syn chodil do školy v místě bydliště kvůli tomu, aby tu měl kamarády. Jinak bych ho dojíždět nenechala. Kvůli škole bych se taky rozhodně nestěhovala. Ale přiznávám, že nejsme rodiče, co žijí v domnění, že dítě musí mít od první třídy angličtinu, od druhé němčinu, od páté francouzštinu, nemusí vyhrávat mezinárodní matematické soutěže a ani nestojím o tisíc věcí okolo. Pro mě je hlavní synovo šťastné dětství

Sama za sebe - chodila jsem na úplně obyčejnou státní vesnickou školu, angličtinu jsem měla standardně od páté třídy, byla jsem poměrně hodně hudebně nadaná, tak jsem se naučila hrát na několik hudebních nástrojů a rok jsem chodila na výtvarku, ale jinak nic a i tak jsem vystudovala to, co jsem chtěla a studuji stále, cítím se ve své profesi poměrně úspěšná.