Já myslím, že problém je právě v tom, že "všechno je problém". Ne že bych to nechápala, asi proto se taky rozvádíte. Možná by pomohlo, kdyby sis představila, že mluvíš třeba s kamarádkou, která Ti ty děti hlídá nebo prostě s nějakým "skorocizím" člověkem - tam předpokládám, že i když vše neklape přesně podle tebe, tak nejsi hned podrážděná? A když ty budeš jednat "věcně a přiměřeně příjemně" (např. v uvedeném případě "promiň, ale mě prostě nenapadlo, jak to udělat jinak, zkus kdyžtak na příště něco vymyslet ...), třeba situaci nebude tolik hrotit ani on? Já vím, že se to hezky radí, když už jsi jednou na něj alergická, ale když se teda ptáš ...