Aha, takhle jsi to myslela.
Ale možná to tak nebylo, možná jsi ten pocit, že jsi přítěž, jen na sebe vztáhla .
Já měla první dceru v 19, byla jsem v prvním ročníku VŠ, svým způsobem mi to zkomplikovalo život - svatba, škola, starání se o domácnost, ale NIKDY jsem ani jednou nezalitovala, že to tak bylo, naopak jsem za to všechno i za ni ráda. A víš co, možná měla taky podobný pocit jako ty...že její brácha byl pak chtěný a očekávaný a ona tolik ne.
A přitom jsem ráda, že je mám všechny...