Co když samu sebe podezřívám, že mne život nebaví, když je moc jednoduchej, nebo jak to říci, ale né vědomne, vedomně chi aby se nic nekomplikovala. Moje mamka kdysdi, kidyž mi bylo 18 v jedný souvislosti řekla, že mám ráda cestu nejvetšího odporu, nekdy si říkám, že možná na tom něco je.
K to,u bych ale dodala, že se mám ráda a jsem až moc zodpovedná, takže velkej průšvih si tak nejak vedomně nezavařím, ale jinak si spoustu drobností možná delám zbytečně složitejch??? To se dá taky odblokovat?
a takovej ten pocit, že když neco v životě dostanu
"lacino" ze si to jakoby nezasloužím, že je to omyl, nemám z toho moc radost?