Brunhilda to dobře napsala. Děvče by mělo o sobě spolurozhodovat a samo si hlídat dodržování toho, co samo navrhlo případně schválilo. Nějaké zvláštní zacházení jako jedině ona sama na zumbu, když to chce i její sestra, chození do cukrárny jen s ní - to bych tedy nepraktikovala. Budou naštvané ostatní děti a protože uvidí, že zlým chováním se dá dosáhnout něčeho lepšího, budou to dělat taky. Já bych to jako dítě tedy udělala a naschvál. To že tě nenávidí bych tedy jen tak nepřešla. Slovo je strašná zbraň a tohle se nesmí říkat, pokud to dotyčný nemyslí vážně. Jinak má s prominutím v hubě ....... To bych s ní probrala a jako nenáviděný rodič bych s ní jednala, aby poznala, co to je, když někdo někoho nenávidí. Častěji bych s ní mluvila o tom, co ji trápí. Když se bude moci svěřit, budete s tím moct něco dělat. Nemůže si myslet, že naštváním a nerespektováním ostatních dosáhne výhod. To tedy v žádném případě.