Přidat odpověď
Pro mě je věrnost ve vztahu podstatná. Zatím jsem měla kliku - buď na věrné partnery, nebo na chlapy, co byli šikovní a uměli to dělat tak, aby nezranili moje city k nim. Ani já jsem nevěrná nebyla. Pravda, deset let s mým mužem je i mé maximum. Předtím jsem měla nejdelší vztah dva roky. Dost možná mě toho ještě dost čeká.
Až mi manžel zahne a já na to přijdu, budu mít několik možností. Odpustit mu, rozvést se, nerozvést se, ale neodpustit a do smrti ho i sebe prudit....nebo ještě něco dalšího. Chápu to tak, že pokud ho budu milovat, jako ho miluji dnes, začnu sama sebe přesvědčovat, že vlastně o nic nejde a že jsou podstanější věci, než nějaká věrnost. Abych byla schopná s ním dál existovat.
Nevylučuji, že stát se může cokoliv, ani to, že zahnu jednou já. Každopádně zatím je pro mě nevěra selháním, nikoliv běžné a přijatelné chování v partnerském vztahu.
Jsem ráda, že zatím sama sebe nemusím o ničem přesvědčovat a doufám, že tenhle stav nějakou dobu potrvá.
Předchozí