tak já to zase takhle nemapuji, ač vím leccos. A ano, i z rodinné historie vím o věrných párech. I o nevěrných.

Myslela jsem, že se bavíme dneska.. jako tahle doba, tolerance vůči nevěře, její obvyklost a tak.

Osobně nedám ruku do ohně za nikoho, ani za ty, o kterých se domnívám, že jsou věrní, ale tak nějak vím, že věrní lidé jsou a někteří i celé manželství, (no vlastně, co vím, že ano).. nebo se nikdy nic nikde neprosáklo, chceš-li a mám takový dojem, že jim to prostě věřím.

Vím já, když jim je dneska 50-60-70, co dělali, když jim bylo 20?
Ale zase nemám žádný důvod se tím zabývat.

Takže si svou naivní domněnku, že jsou věrní asi od svatby, ráda ponechám, protože ji potřebuji.

p.s. u nás v rodině jsem jediný hříšník já.