Není zač Já si o syna začala dělat starosti, protože v těch šesti sedmi letech nemel o čtení zájem. A my jsme velcí čtenáři a teď mají deti více možnosti, pc, hry, apod. Nakonec jsem ho nastartovala Eragonem, u nej pochopil, jaké to ponořit se do děje a čtení si zamiloval. Jen pak jel pořad ve fantasy a učitelka zase namitala, ze ma číst i jiný žánr. V těch 10 pak v zásadě jedním tahem přečetl 3 mušketýři a nakonec skončil u Asimova, kde nejvíc miluje ty dlouhe popisne pasáže o planetách, detailní popisy lidi, apod. Prý byl Asimova génius, s čímž se nedá než souhlasit... Čte syn už tím způsobem, ze nevidí neslyší cele hodiny? To je podle mne důležité, aby nevnímal, ze čte....