Svynko u nás to bylo podobně, ale je pravda, že to byl malý ještě menší, než tvůj (bylo to v době, kdy se narodila malá, takže neměl myslím ani dva roky). V tu dobu nejedl vůbec nic, vařila jsem mu kde co, ale on snědl maximálně jogurt. Já už z toho byla total vyšťavená a nešťastná, protože jsme zkoušeli kde co, po dobrým, i po zlým. Pak se to nějakým zázrakem zlepšilo, už si ani nepamatuju jak, protože je to už víc jak pět let.
Ale, náš malý je vybíravý dodnes - no vybíravý, ono se to týká hlavně ovoce a zeleniny. , Z ovoce nesní nic, kromě banánu (jinak sní cokoliv rozmixovaný, to sní veškeré ovoce, nebo čerstvý džusy z pomerančů, mandarinek apod), kousat to prostě nebude (i když už taky dostal párkrát nůž na krk, takže kousal hrozny, jabka, maliny a dokonce i jahody ). Ze zeleniny sní skoro všechno, ale taky buď to bude uvařený, nebo rozmixovaný. Jinak teda sní cokoliv, polívky, maso, těstoviny, no prostě tam problém není, akorát s tím nejdůležitějším a tím je ovoce a zelenina. Ale je úspěch, že letos si zamiloval hrášek a kukuřici, takže jsme zase o krok dál .
Jinak co se týká ostatního jídla, které mu náhodou nejede, nebo se mu nelíbí, tak jsem prostě nekompromisní - nechceš? nejez, nic jinýho nedostaneš, žádný sladký (miluje ho) a to samý jídlo dostane třeba na svačinu, nebo na večeři (pokud to odmítne k obědu). Takže ví, že se tomu nevyhne. Já prostě odmítám jakýkoliv frflání, co se týká jídla, nic špatnýho jim člověk nedává, ani nic, z čeho by jim bylo fakt zle. A neustále jim oběma opakuju, že když už se s tím člověk dělá, tráví u vaření jakou dobu, je hodně sobecký a rozmazlený, začít frflat, že to vlastně jíst nechtějí. Takže když začali posledně oba naši malí frflat u lososa s koprovou omáčkou (zase to zkoušeli, i když jinak jim losos nevadí), tak jsem jim řekla, ať odejdou a jdou žebrat o jídlo třeba k sousedům. Ať jim jdou povykládat - víte, mamka s taťkou nám udělali oběd, mrkvovou polívku a lososa s koprovou omáčkou, jenže my jsme strašně urýpaní a my to jíst nechceme, nemůžete nám dát suchý rohlík? Okamžitě bylo ticho a jedli ani nemukli.
Já bych se toho fakt nebála, být prostě nekompromisní. Pokud malý ví, že uhneš a povolíš, tak je jasný, že bude klidně celý den hladovět, protože mu potom dáš, to, co má rád. Když jsem i u nás viděla, že malý ve školce nic nejí a vyloženě se dožírá doma (snědl třeba po odchodu ve tři hodiny tři rohlíky - měl asi 4 roky), tak jsem taky řekla dost, prostě tam jíst budeš a hotovo. Navíc naše školka si zakládá na zdravém stravování, vaří fakt výborně, takže si holt naše pí uč na něho posvítila a jedl potom všechno. Věděl, že prostě neustoupím.
Takže přeju pevné nervy a hlavně fakt neustupuj