též jsem byla ve stejné situaci, čekala jsem neplánovaně 3. dítko, klukům bylo 6 a 3 roky, byla jsem zpět v práci asi 4 měsíce a zjistila jsem, že jsem těhu. byl to obrovský šok i pro mě, natož pro manžela, byl jednoznačně pro potrat, ale já to nemohla udělat, to jsem vždy věděla, že tohle bych nikdy neudělala, nerozdýchala bych to a dál bych s manželem nemohla žít, tak jsem mu to taky podala. Naštěstí dá hodně na svoje rodiče, kteří si s ním promluvili a nakonec názor změnil.Ale ty chvíle, kdy jsme tohle řešili, byly úděsné, úplně chápu jak se cítíš a držím pěsti, aby manžel nakonec přehodnotil postoj. Píšeš, že se máte rádi, že nemáte problémy, tak pokud to tak je, musí to dopadnout nakonec dobře. Uvidíš, že vám to ten prcek vynahradí, ten náš je zdárným příkladem, vynahrazuje každý den a tatínek ho miluje a navíc musím říct, že naše manželství je díky němu mnohem bohatší. Držím pěstičky