Angrešte,

ty mlsný rodiče, to je hrůza. Jako my s mužem jsme až moc dobrý strávníci a děti to mají po nás - holka opět až přez míru. Kluk teda některé věci rád nemá, ale když nic jiného není, sní i to neoblíbené. Ale některé cizí děti bych živit nechtěla, to je o nervy. A ve školní jídelně davové psychóze odolá málokdo. Obě moje děti teda jo, dcera až ve škole zjistila, že je exot, když jí červenou řepu (miluje jí, jedla by jí i k snídani). Stejně tak syn zjistil, že ostatní jsou divní, protože nejedí strouhanou mrkev (a fasuje jí od spolužáků - posledně mu paní učitelka zakázala víc než 3 porce)

Držím palce, ať to vyjde, protože tohle je hodně záslužné.
V zimě doháním zeleninu horko těžko po večerech - v létě to jde (saláty), ale v zimě si to žádá více času na přípravu a to už drhne (pokud nechci pořád točit fazolky/kapustičky z mrazáku). Dělám hodně polívky (předem), protože někdy přijdem tak pozdě, že prostě buď mažu chleba, nebo ohřeju polívku. Pokud polívka zbývá, děti by jí i snídaly, ale většinou je ukecám na kaši. Pokud stíhám, spasou jakékoliv ovoce, co jim předhodím (ideálně v autě při přesunech).