Take jsem u prvniho argumentovala prijmenim a kupodivu to proslo, i kdyz slo o prvorozeneho syna, jmeno je celkem neobvykle a manzel ani jeho rodina k nemu nema zadny vztah. Ted jsme se na muzskem jemnu shodli, ale moje vysnene divci jmeno nejak nemuze projit a ani argument s prijmenim uz nezabira. Zvlastni. Pritom manzel tvrdi, ze mu to jmeno nijak nelezi v zaludku - nejaka protivna znama nositelka ap., je, rekla bych obvyklejsi nez synovo jmeno (manzel je pomerne kozervativni) a presto na nej nechce pristoupit. Vybrane jine nema. Resp. jedno ma, je sice pomerne pekne, ale dost neohebne a hlavne s prijmenim tvori takovou hricku, ktera mu pripada vtipna, ale nejak nemuze pobrat, ze je to vtipne max. napoprve, a ze pripadna dcera by nemusela sdilet jeho smysl pro humor... Nevim, asi nam pripadnou dceru pojmenuje soud.