Krychle, popravdě to není důvod, abych začala se zubama něco dělat. Já jsem to tedy nakonec zvládla - začalo to tím, že jsme si našli nového prima zubaře a hlavně iniciativu převzal manžel. Já bych se sama neobjednala. Já se za stav zubů i styděla a fakt jsem si oddechla, že mi zubař nevynadal, že jsem 10 let nikde nebyla. On měl přístup "hlavně bezbolestně", takže jsem těch několik nutných návštěv k nápravě mých děsných zubů přežila a od té doby se snažím chodit poctivě na preventivky. Jo, pořád se bojím, v noci kvůli tomu nespím, mám žaludeční neurozu, ale už ne celý měsíc před tím, než tam mám jít, ale už jen pár dní.