tam je pravidlem dostupnost anotací pro každý předmět, takže student přesně ví od začátku semestru, co ho v ktrerém předmětu čeká. E-learningový systém s vloženými studijními materiály, až na výjimky pro každý předmět speciálně připravená studijní opora.


Děkuji Evo, minimálně takhle by to mělo vypadat. Díky, že jsi mě utvrdila v tom, že když se chce, tak to na některých školách jde a student může už od začátku semestru vědět, co se má učit, nemusí čekat na přednášky a taktéž může mít dokonce i oficiálně předaný studijní materiál a nemusí se nikde dožebrávat u starších ročníků, jestli se někdo smiluje nebo nesmiluje.
Dneska vidím jako neštěstí, že jsem si zvolila /i když jsem nemohla jinak/, takovou školu a ještě ke všemu kombinovanou formu studia. Protože při denní bych se přece jen myslím nějaké součinnosti jak se spolužáky tak vyučujícími dopídila hned na začátku semestru.

Zkusím v ročníku ten tvůj námět, ale moc to nevidím, jak už jsem napsala, každý hraje na svém písečku a o druhé nemá moc zájem. Pak záleží, jestli je dotovaný kamarádkou z denního studia, která předá info a materiály, které tam docela kolují, nebo jestli nikoho takového nemá.
Opravdu jsem se snažila sem tam navázat i vztah s deňáky, ale jakmile je to jen o potkání se na chodbě, v učebně, není v tom osobní vazba stálé kamarádky, tak část přislíbí a pak nic nepošle a část něco málo bez ladu a skladu a většinou je to jejich jedinný kontakt, dál nemají chuť neustále komunikovat a pomáhat.
Já je i chápu, nejsem z jejich třídy, častá poradenská činnost pro cizího není příjemná. O to je to víc pokořující, někoho se prosit a pak sem tam něco dostat, nebo taky nedostat, nebo dostat jednou a příště hledej zase jiný zdroj.
Jak už jsem napsala, je to kromě školy, která člověk do téhle situace prosebníka dostává i chyba naší třídy, kde si lidi hodně nechávají vědomosti i získané materiály pro sebe.
Nevím co z toho mají, možná pocit náskoku před spolužákem.Každopádně děkuju za účast, dneska vědět co vím, skoro určitě bych se do studia tímto stylem nepouštěla, protože naučit se vědomosti je až vrchol ledovce obrovského snažení předtím, doslova sysifovského úsilí.
Pochopitelně učení nenechávám dobrovolně na zkouškové, pokud nějaké materiály mám dřív, učím se dřív, od začátku semestru píšu i seminárky, pokud je náhodou známo zadání brzo. To aby bylo jasno, že nejsem žádný flink, jak tu trochu zaznělo. Spíš jsem získala takový pocit, že velká část českých univerzit sice masívně přijímá studenty, protože stát je tomu vstřícný, ale situace není po všech stránkách vůbec pro kombinované studium připravená.
Nějaký e-learning jako u vás nebo v cizině - sci-fi. Možná tak pro moje děti.