Jak já ji rozumím, rozumím, taky jsem si přála dceru, mám dva syny, jsem ochotná to ještě jednou risknout, ale obávám se, že to zase bude kluk. Staršímu je šest, je jemný, hodný, citlivý kluk, ale není to dcera. Druhý je malý ďáblík, je ho všude plno, je to miláček, každýho odzbrojí svojí pozitivní náladou, ale zase to není dcera. Miluju je oba, ale to, že mi dcera chybí mi oni vynahradit nikdy nedokážou.