taky jsem si říkala, co asi děláte, že nikdo nic nepíše.
My budeme péct koncem příštího týdne u babičky, jen trochu, se všema dětma, tak jsem zvědavá, jestli vůbec něco upečeme
Vztekání u nás v bledě modrém, Matěj je snad největší vztekloun ze všech dětí, u žádného jsem nezažila, že by mě odstrkoval a zdrhal, že se fakt, ale fakt naštval a nebaví se.
Lumpačí taky, Martínek ho zaučuje a Matěj se s nadšením učí. Předevčírem ho učil skákat ze schodku k balkónu, Matěj nejdříve přešlapoval a netroufal si, pak se naklonil jako že se podívá, jak je to vysoko a letěl po hlavě. Učí ho všude lézt, to mu jde, akorát pak řve, že neumí dolů, když se mu tam "nahoře" přestane líbit. Všude kramaří. Perou se o hračky, Matěj se nedá a piští, občas se stane, že danou věc raději zahodí a uteče. Pořád se dere ven, jakmile se otevřou jakékoli dveře, hned se do nich nacpe, chystá si bundu a boty. A pak se samozřejmě vzteká, když se nikam nejde. Krade vlhčené ubrusky a cucá je jako by to byla kdovíjaká dobrota. Největší lákadlo je momentálně odpadkový koš a pokud se dorve ke skořápce od vajec, je blahem bez sebe, už jsem říkala, že je to převtělená lasička. Strašně rád hraje na honěnou a schovku. Jinak je poznat, že má starší vzoty a kdeco pochytí. Pusou mele pořád, ale asi čínsky či co, ale pár slov mu přece jen jde rozumět, krásně umí mami, tati, Káťa, haf, jedééé, pár slov mu rozumíme my domácí. S jídlem pořád stejně, miluje jogurty, ale ostatní jídla jak kdy, někdy sní, jindy pár lžiček, ovoce vůbec, zeleninu jen pokud je součástí jídla a uvařená a to ještě vybírá. Vůbec nejí kousky, všechno vyplive. Na procházkách nechce chodit za ručičku, nejraději sám a pokud možno opačným směrem neř chce maminka.