syn chodí na tenis - je to jen přípravka, a ze začátku jsem nevěděla, jestli mám brečet nebo se smát. Byl schopen běžet na úplně jinou stranu než byl pokyn trenéra, trefit balónek správnou technikou trvalo dva měsíce. Na druhou stranu musím říct, že se snažil, bavilo ho to, nefňukal, Ale jakmile se něco naučí, tak to dělá perfektně, precizně.... chodí ještě na flétnu a tam je to pro něj paradoxně snazží. Ačkoliv se musí soustředit na to, aby zrakově vnímal notový zápis, zkoordinoval ruce na flétničce a zároveň držel tempo - zvládá to. Neexceluje ,ale zvládá to. Připadá mi, že ta hudba jej vede nenásilně a přirozeně držet určité tempo, rytmus. Takže, budeme tedy dál podporovat sport i hudbu. S p.uč. ještě promluvím a možná zkusím nějaké vyšetření v PPP, aby tu "hypoaktivitu" měl ofiko na papíře, ono to je přece jen pak vnímáno pedagogy jinak. Díky za názory.