Jo, výchovných přístupů je jako psů, ale to dobré jádro je popsáno myslím docela jasně a patlání polívky po zdi a bezhraniční výchova k nim nepatří. Pak si musí "chúva" rozhodnout zda chce v takové rodině vůbec být. Dítě, které si neodnese od stolu talířek a čeká že to bude někdo dělat za něj není nic jiného než rozmalzelenj fracek a je šuma fuk kolik jeho rodiče vydělávají a čím jsou. Pokud jim to nevadí, vypovídá to dost o jejich úrovni.