Snaha neustále jména zdrobňovat je zvrhlost. Syn je Alex a pořád se mě všichni ptají, jak mu říkáme. Říkáme mu Alex a on z toho žádné trauma nemá. Naopak dceři jsme odmala říkali Adélko a ona dost dlouho vůbec netušila, že se jmenuje Adéla - když jsem jí tak řekla, myslela, že jí nadávám. Dítě zkrátka to, jak mu říkáme, bere jako standart a vůbec není schopné rozlišit, jestli je to zdrobnělé či nikoliv.