Ahojte holky,

Daník už úspěšně chodí do školky. Začátky byli teda dost krušné, plakal když jsme tam jeli a pak odpoledne po spinkání plakal kdykoliv někdo zazvonil, že si jde pro dítě. Tím, že už jsem chodila do práce, museli jsme to nějak vymyslet, aby se Daník co nejméně trápil. Takže já ho ráno vozila na 8 do školky, přišla jsem do práce pozdě a byla tam o to déle. Manžel prozměnu jezdil do práce na 7, nechodil na obědy, aby mohl končit o 2 hodiny dřív a Daníka vyzvednout už před 4, aby jsme mu to odpoledne co nejvíce zkrátili. Dost náročné, ale funguje to a Daník si pomalu zvyknul a už nepláče vůbec, ani při příjezdu,ani odpoledne po spinkání. A to tam chodí tak 3 týdny. Takže si zvyknul fakt rychle, za což jsem ráda, hodně špatně jsem to snášela a chtělo se mi furt plakat když on ráno plakal.. Sice nám teda furt říká, že se mu tam nelíbí a že s emu tam nechce, ale učitelky říkají, že tam vypadá docela spokojeně, jen občas si vzpomene a zafňuká...
Hodně ve školce tvoří, takže skoro pokaždé přinese domů nějaký obrázek nebo výtvor, za což jsem moc ráda, protože já jsem hrozná matka a nemám na tyto věci trpělivost s ním dělat

No a ještě novinka do nás. Pokud vše dobře dopadne, tak v květnu se rozrosteme o jednoho člena už jsem v 15.týdnu, břicho mám jakobych byla tak v 8.měsíci.. Ale teda bohužel si těhotenství moc neužívám. Mám hrozný strach, aby se zas něco nepokazilo jako minule když mě něco bolí, mám strach, co se děje, když mě nic nebolí, mám strach jestli není po všem.. Jsem jak hypochondr a to jsem taková nikdy nebývala.. Jak jste to holky zvládali co máte stejnou zkušenost - Hoflenko, Maffii? Já jen jestli nejsem zralá na blázinec.. Jsem strašně štastná, ale bohužel se neubráním občasným pocitům strachu

Dnes mám Daníka ve školce a učím se na zkoušku, tak už musim jít zalehnout do knih! Ahojte