Já mám ráda svého tátu a je docela patologický, umravňujeme ho, co se dá i vůči mámě.
Mamča je taky nějaká, je jich obou dost. Jsme rádi, že jsou spolu, ale někdy je to i o nervy naše, jakože dětí. A jsme dospělí všichni.

Tobě x let trvalo, než ses zbavila člověka, kterého jsi někde čistě náhodou potkala....

A to dítě - i když dospělý - to má jako naprosto jinou porci.
Já ho neomlouvám, ale myslím, že o mnoha událostech mezi vámi vůbec neví a je zpracovanej tatínkem.

Tak když ti řekl odborník, že je syn nemocný, tak asi ano.