Saro, on ti stejně psycholog udělá jen diagnostiku, jestli si myslíš, že tam budeš pravidelně chodit, tak to je omyl. Jediné, co se dá pro tyhle děti udělat je nejlepší speciální logo školka a logoped - ten spíš ale v pozdějším věku, pokud tedy dítě nespolupracuje, není u toho logopeda jak pracovat. Až trochu chytne rozum, přestane se bát nebo vztekat, pak se dá pracovat i u logopeda. Bohužel je to o tom, že většinu práce spraví čas a oddřeš ty sama doma. Jak tu byla řeč - komunikační kartičky a různé nácviky. Je tu na rodině diskuse Děti s poruchami komunikace, tam načteš víc návodů matek na práci s dětmi, než ti v místě bydliště kdo řekne. Pokud nemáte hodně dobrou logo školku, aby ti tam dali inspiraci na domácí práci. A čas, čas, nutnost být v dětském kolektivu, začít reagovat, zkusit se dorozumívat, protože bez toho tam fungovat nemůže - to pomůže víc, než cokoliv jiného. Když je totiž dysfatik v kolektivu, už je k té komunikaci nucený, nemůže se jí vyhýbat, protože doma s matkou se nějak neverbálně a pazvuky dorozumí. Ve školce to nestačí a proto je školka pro tyhle děti tak důležitá, paradoxně k tomu, že na druhé straně je unikum je zařadit do nějakého zařízení, aby tam na dysfatiky byli zvyklí a pomohli mu fungovat i bez té řeči. Taky asi proto si dysfatici hodně těžko zvykají ve školce, protože vědí, že nejsou schopní plnohodnotně fungovat a to je rozčiluje nebo děsí, vzteká. Bohužel do kolektivu musí za každou cenu, i kdyby to mělo být postupně.