Děvče, děláš zásadní chybu - v první řadě je nutné, abyste s manželem ČASOVĚ začali žít spolu. Tedy rozhodně ne tak, že ty makáš okolo dětí ve dne, v noci spíš, kdežto on vstává k obědu a "žije" v noci... (s jinou).
Dala bych doma rázný požadavek, že takhle to nejde, děti máte spolu, rodinu máte spolu, takže i ten čas, zábavu i povinnosti, musíte žít spolu. Takže pokud on nemíní přijít o rodinu (a nejkratší cesta k tomu přijít o rodinu je ta, že Ty si zvykneš a naučíš se ty radosti i povinnosti prožívat bez něj, takže ho prakticky přestaneš potřebovat, postačí Ti nakonec jen jeho peníze a sem tam nárazově trochu času - a to už jsme v podstatě u modelu spolubydlících dvou nezávislých lidí).
Takže od zítra - vstáváte oba ve stejnou hodinu, vypravujete děti do školky spolu - nebo rovnou vypravuje sebe i děti on, Ty kojíš a přebaluješ během toho jejich vypravování mimino... pak on odváží děti do školky, odjíždí do práce a po osmi hodinách (nebo kolik je reálně potřeba) padá domů, nafasuje buď mimino do kočárku nebo dvě starší děti, míč, švihadlo, chodníkové křídy a padá ven. Ty máš budď mimino nebo uklízíš, vaříš atd. Normálně dělba práce, rozdělení dětí podle věku, spolupráce na chodu rodiny ...
Holčičko, možná Ti to sladký tajemství zatím nikdo neprozadil, ale Ty opravdu nejsi na mateřský s předškolákama a domácností. Jsi na mateřský s miminem, takže o domácnost a starší děti je logicky potřeba ( a je to i fér k oběma rodičům i dětem), aby se o domácnost a péči o starší děti oba rodiče podělili.
Fakt není chytrej model fungování domácnosti, že Ty makáš přes den a on žije bezstarostně v noci!