Flirtovala jsem po netu, když mi nefungoval vztah v životě. Odreagovávala jsem se tím. Ve chvíli, kdy se dotyčný chtěl sejít mi ale došlo, že je to buď-anebo. Třeba se mi zalíbí a co pak? Bylo by to o komplikaci víc, protože byl ženatý. Tak jsem to nechala vyšumět.

Co se týká tvého manžela, jednoznačně mu dát nůž na krk. Jakmile se už sešli, evidentně si nejsou odporní a pokračování by mohlo znamenat navázání vztahu. V žádném případě nečekat, než se to rozroste do skutečného citu. Podle mě on sice pindá na netu o lásce, ale láska to ještě po jednom rande není. Bohužel už to přešlo v osobní setkání, takže si je vědom toho, že už to nechce držet jen ve virtuální rovině.
Jsou lidi, že se takhle pobaví, zvednou si sebevědomí, zamiláčkují, zasrdíčkují, v tom případě bych si být tebou nehrála na zhrzenou manželku.
Pak je druhá kategorie - naivkové, co nemají dopředu jasno, co od virtuálního vztahu očekávají. Ale doma jsou tři malé děti, žádná velká pohoda, neustálé vypětí a to je ten kritický moment, kdy by nějaká mladá zdvihačka sebevědomí mohla být tak strašně sexy a chápavá - a než se ženatý blbec vzpamatuje, tak je zamilovaný a průšvih je na světě.
Člověk, pokud se nezamiluje zčistajasna, když navazuje nějaké vztahy a flirty, tak by měl vědět, co od toho očekává, jinak může být překvapený sám sebou. Pak už je pozdě, vymkne se mu to z ruky.

Nehraj si za zmírající raněnou labuť, asi se nic nestalo. Buď rozzuřená lvice, prskej, netoleruj. Žádné manželovy kecičky a svěřovačky za rameni, že miluje ji i tebe. Mimochodem, takhle mluví slaboch, normální je, si nechat citová dilemata pro sebe. On chce být čestný, chce to od tebe schválit. Ne! Ne! Ne!
A zaměstnej ho doma tak, že na randíčka nebude mít náladu. Tedy pokud máš pocit, že váš vztah byl předtím funkční, jen třeba okoralý únavou z dětí.