Napadá mě absurdní myšlenka, že moje zuby zvládnou jen mojí péči. Pokaždé když zubař řekne, že jsou zcela v pořádku a dramaticky tam zkouší každou plombu mě do týdne rozbolí zub. Když jdu k hygienistce, a je to taková ta hodná milá šetrná, tak dobrý, ale jakmile je to ta drastická, co tam řádí s tím bodlem a pak pískuje nebo co to dělá, tak si týden nemůžu pořádně čistit zuby, kvůli podrážděným dásním, pak mě rozbolí ucho, pak 14 dní umírám bolestí půlky hlavy a pak se zjistí, že mi někde odchází nervík a jdou mi umrtvit zub (akorát se těch 14 dní neví, který to je).
Říkám to proto, že moje hodná hygienistka drze otěhotněla (už třetí), šla jsem k jiné, drasticky mi čistila zuby u dásní, bolelo to v průběhu, bolelo to týden a dnes mě strašně rozbolelo ucho, pant a dolní půlka čelisti. To zase bude ... „ano ano, tady se nám kroutí zbytek nervíku“, zub pryč, ...korunka ... mě se chce brečet.
Už chci jen hodné hygienistky a snad přestanu chodit na preventivní prohlídky. Nic mi nepřináší (To jsou výkřiky zoufalství a bolesti, nebojte, budu).
Máte také takové zkušenosti?
+ Mají také vaše hygienistky rozporuplné názory. „Používejte tuto vodu“ „Nikdy nepoužívejte ústní vodu, ničí i dobré bakterie“ „Používejte ten největší mezizubní kartáček, který tam dostanete, jinak se to nevyčistí a budete mít kazy, vidíte, ten se tam protáhne i když jste tomu nevěřila“ „Ježišmarjá, to používáte takový široký kartáček? Musíte mít menší, jinak si tam způsobíte rozestup!“