Asi naivní názor, ale domnívám se, že někdo, kdo vykonává advokacii, hlavně třeba trestní obhajobu, musí mít nervy ze železa a nepochybuji, že někdy má potřebu se na to vykašlat a nechat toho.

Klient hajzl, kdo to posoudí? Ty?

Tak třeba obhájce si to o klientovi může i myslet, může možná i vědět, že je to fakt hajzl, ale to je jeho práce a potřebná.

Když nebude, nakonec můžeme lynčovat na ulici dle svého pocitu, že ten to byl, nebo jsme ho při tom, co učinil přistihli či viděli.
A někdy si to jenom myslíme... od toho je přeci celé to soudní řízení.

Ten právník, advokát, obhájce tam přeci není od toho, aby rozhodoval, on jen hájí, brání svého klienta. Rozhodují soudy.