Hele problém je, že tyhle ošklivé a život znepříjemňující pocity a důsledky může zažívat i ta protistrana, která prohrála zcela právem, protože právo prostě na její straně nebylo (a možná to dokonce byli i ti hajzlové). Kdyby se měl advokát nebo soudce soustředit na to, "jak se kdo bude cítit", nemohl by to dělat.
V každém povolání je určité procento mizerů, kterým půjde jenom o vlastní zisk. V případě, že si nabrnkneš takového advokáta, nemusíš se bát, že by ho trápilo svědomí, on žádné nemá
Zbytek má ve větší nebo menší míře určité hranice dané profesní etikou a právo odmítnout klienta, kterého by nebylo schopen zastupovat.
Koneckonců celý soudní proces není jen bitva dvou advokátů, docela podstatnou roli tam také hraje soudce; zejména na jeho kvalitách a vhledu záleží, jak bude konečný rozsudek vypadat.