To totiž funguje strašně zajímavě. Přijde příbuzný XY, preventivně všechny postaví do latě, k sestrám se chová drze, k primáři servilně, všechny naštve. Zdálo by se, že to svému nemocnému pěkně podělal. Opak je pravdou. My na dědečka samozřejmě zlí nebudeme a léčit ho nepřestaneme. Ale jaksi více zpozorníme. Navíc druhý den zavolá kolega N a kolegyně S a lékárník P a omluvným tónem nás prosí, že otravuje pan XY, kterého sice strašně nesnášejí, ale opravil jim kdysi bojler, jeho syn chodí s jejich neteří, sousedí zahradami nebo něco tak, takže se jenom ptají, protože to slíbili. O dědečkovi XY se najednou mluví na sedánku polovinu času, stává se z něj pomalu a nenápadně VIP...