A jsi si jistá, že to pomůže? U nás plácnutí nepomáhalo, spíš to situaci zhoršilo. Když byli v podobném věku dva starší kluci, ten nejstarší už byl naštěstí celkem rozumnej, sice řval, ale odcházel po svých, věděl, že prostě moje slovo platí. Zato prostředníček byl výživnej, palice jedna dubová, toho jsem mockrát odnášela úplně ztuhlého v náručí, když se nechtěl pohnout z místa. Domluvy nefungovaly, plácnutí znamenalo, že se ke vzdoru a ztuhlosti přidal ještě řev, ale z místa se stejně nehnul.