Nemáš-li příjem ze zaměstnání, pojistné ti není odkud strhnout. Není-li za tebe plátcem pojistného stát, musíš si platit zdravotní jako osoba bez zdanitelných příjmů, sociální ne, ale zase ti neběží roky na důchod (budou-li nějaké důchody)

Začneš-li po rodičáku podnikat jako OSVČ na hlavní činnost, musíš uhradit ty necelé 4000 měsíčně, ber, kde ber a k tomu ideálně nemocenské, aby ses nějak sychrovala pro případ maléru.

Což je v případě, že jsi nucena být OSVČ, třeba protože neseženeš práci a začnes něco tvořit, prodávat, rozjet malý e-shop, kde musíš zboží pořídit dopředu, docela vysoké zatížení. Něco jako úlevy apod. u nás neexistuje. A samozřejmě i tvé podnikání je zcela bez záruky, jak to dopadne.

Chápu, že lezou krkem OSVČ, co obcházejí daňové zákony atd., ale ty starty nebývají zrovna snadné a k tomu ještě třeba minimální daň může být docela zajímavou cestou pro někoho do rychlého maléru. A to snahu vyvíjí, dělat něco chce. Resp. musí, protože se jinak neuživí.