Přidat odpověď
Já jsem měla u první dcery dlouhý a bolestivý porod (22-24 hod), nakonec skončil epidurálem...Holku jsem u sebe měla první 2 dny málo (vlastně jen na kojení a pak, když se mnou někdo byl), nebyla jsem vůbec v kondici (velká ztráta krve) a necítila jsem se na to.
No a cca 4. den se začaly projevovat u mně plačtivé nálady nejdřív málo, pak více, vyvrcholilo to po příchodu domů (cca týden po porodu) a trvalo to cca 2 týdny, pak to postupně odeznívalo.. Možná to spíš souviselo s nástupem laktace, ale psychozu jsem neměla. Jen jsem nezvládala brečtivé návaly, jednou jsem to nezvládla u dětské v ordinaci a normálně tam se rozbrečela...
Už jsem se za to styděla, ale šlo to velmi těžko ovládnout.
Přirovnala bych to k náladám před MS, akorát to bylo mnohem mnohem silnější.
A vztah? Cca ve 2-3 týdnech jsem ji začala mít ráda.., i když byla náročné miminko a vůbec...
Kvůli tomu jsem se dost bála u druhého těhotenství (o cca 4,75 roku později), ale nestalo se.
Je to se starší dcerou většinou OK dodnes, už je to skoro 11 let.
Předchozí