Neznámá,

komentářů jaké píše huhu a jim podobných si zkus nevšímat a nejlépe na to nereagovat.

Jediné o co bych se teď v Tvé situaci snažila - rozumně se dohodnout na fungování s ŽM jak po finanční stránce, tak co se styku s dítětem týče.
Myslím, že se nakonec oba dokážete rozumně dohodnout.
Pokud se ŽM bude chtít s dítětem stýkat - prober s ním možňost, že by se v budoucnu mohla Vaše existence provalit. Dá se předpokládat, že manželka začne vyvádět (oprávněně), častá reakce - okamžitě se s nimi přestaneš stýkat, případne bude chtít aby když už styk - tak u nich v rodině.
Jestli by byl schopen takovou situaci ustát tak aby nepoškodila Vaše dítě. Pokud už bude větši náhlé zmizení otce ze života to by s dítětem mohlo pořádně zamávat.
Pokud bys už neměla vybudovaný s někým vztah, kdo by toho otce nahrazoval.
A jinak radím - s dítětem komunikovat úplně na rovinu, co se vztahů týče. Vyplatí se to, dítě má jistotu, že může rodičům věřit a i vypjatější situace dokáže pomerně v klidu ustát.

Já mám také dítě sŽM. Za úplně jiných okolností. Bylo plánované a chtěné a ŽM opradvu s manželkou x let partnersky nefungoval. Jsme hodně nestandardí rodina. Dcera je štastné, velice pohodové dítě. V sedmi letech je sociálně velice uvědomnělá, ví o veškerých vztahových vazbách obou rodičů. Všechno chápe a s ničím nemá problém. Velice otevřeně jsem jí v necelých pěti letech vysvětlila, že táta není rozvedený a proč. Vzala to velice v pohodě.
Ale je pravda, že otec s námi normálně žije. Děti z manželství jsou o cca 20 let starší než ona. S bráchy se nestýkáme, ale respektuje, že i velcí bráchové mají na tátu nárok