Dělám to úplně stejně jako ty. O důležitých věcech rozhodnu já (resp. udělám jakoby předvýběr), detaily si zvolí dcerka sama. Takže třeba ráno řeknu, že bude mít oblečené kalhotky, punčochy, kalhoty, triko a mikinu, a ona sama si už pak vybírá konkrétní kousky podle momentální chuti. Že má na sobě nakonec model v pěti barvách? No a co A stejně ji nechávám vybrat i v jiných, pro ni důležitých, věcech (jestli si dá k večeři na pečivo radši šunku nebo sýr, jestli chce jít řádit na hřiště nebo radši do parku sbírat kaštany apod.). Pro moji mamku třeba naprosto nepochopitelné. Pro mě samozřejmost, i slovo a rozhodnutí dítěte má svoji váhu (samozřejmě v mezích). Ale já už mám teda holku starší než ty, bude jí pět, a kluk je na nějaké vybírání zase ještě malý, ten má všechno na háku