Ahoj holky,

konečně se dostávám na chvilku k netu a všimla jsem si, že jsou tu na mě dotazy :).

U nás jsme se už zaběhli, zatím to zvládáme docela v pohodě, dokud nepřijdou nemoci...to bude asi náročnější. Manžel ráno bere Vojtu k našim jedním směrem přes Brno, pak jede do práce, já beru holky druhým směrem do školky a Lucku do speciální školy na druhým konci Brna. V práci su na 5,5 hodiny, někdy i víc, když je potřeba. Práce je super, baví mě, odpočívám si tam od dětí. Hlavně sem se vrátila k něčemu, co jsem znala, tak jen vstřebat pár novinek a nových zákonů a jde to.
Zpátky zase posbírám děti, což trvá hodinu a půl a pokud nemá Lucka koníky, tak jedeme domů. Manžel, ač dělá na 8 hodin, dojíždí během půl hodiny. Tož tak.
Vojta to u našich zvládá suprově, babička taky nevypadá k smrti unavená..tak snad letošek nějak překlepeme a příští rok se Vojta dostane do školky.

Luci je dobře, že se Markovi ve škole líbí, snad mu to vydrží co nejdýl
A už Maxovi Stázka leze do her a bourá, už se perou? U nás jsou v sobě furt, buď se o něco hádají, nebo se provokují slovně a jeden nevydrží a začne bít...nebo se perou rovnou. Jekot a řev děsnej. Vojta se nedá, strčí do Anežky až spadne, ta zase chodí pořád žalovat, Lucka se do nich motá taky, ale do ní stačí strčit maličko a už padá..takže furt něco. Ale na druhou stranu jsou moc šikovní. Anežka už ve 4 letech pozná skoro všechny písmenka, umí se podepsat i příjmením, o všechno se strašně zajímá a nejradši by šla do školy. Lucku učení nebaví, nejde jí to...trénuje třetím rokem teprve 2 písmenka a nerozezená je, má individuální školní plán, takže jí ho vyloženě přizpůsobují a v podstatě stojí na místě. Totéž počty, spočítá že ve skupince jsou 2 houbičky, ale neví jakou číslovku k nim přiřadit, co vlastně ta dvojka vyjadřuje. A tak. TAkže u úkolů máme obě nervy jak špagáty..Anežka sedí u nás a jen se třepe, aby řekla správnou odpověď, takže tu krotím a Lucku povzbuzuju k odpovědi. Ještě že Vojta si jede zatím svoje autíčka a vláčky a toto ho nechává chladným. Ten je typickej kluk, auta, vlaky, motory, všechno rozebrat a zkoumat, nebojácnej, dokáže si samostatně pohrát, což Anežka ne, ta potřebuje asistenci nebo hodnocení ode mě i při kreslení.

Gerbi teda to je mě moc líto, že má Zorka tu celiaklii nakonec potvrzenou. Ale zase se naučíte, a bude to zvládnutelný. Anežka se taky moc těší do školy, půjdou se Zorkou spolu, taky za dva roky. A jak vaši dva, neperou se, nehádají? Vím, žes psala jak jsou na sebe hodní a pomáhají si, hrajou si spolu..to je u nás nemyslitelný, jen občas světlá chvilečka.

Jdu do hajan, byla jsem na aquaaerobiku a su hotová.
Všichni se mějte krásně a snad tu někdo zase nakoukne a písne.