Vzhledem k tomu, že na trhu jsou kvanta švédských detektivek, nebude to s překlady tak hrozné.
Švédi se myslím umístili coby čtenáři ještě výše než Češi, ale plus mínus podobně.
Na severu se čte hodně, co taky dělat, když je zima a tma, do knihovny chodí hodně lidí, bývají otevřeny i v sobotu a neděli, zejména když je školní rok a chodí tam studenti.

(Průzkum ale ukázal, že ČR nadále patří v Evropě k zemím s nejsilnější čtenářskou kulturou, společně se skandinávskými a pobaltskými státy.)
http://www.financninoviny.cz/zpravy/cesi-jsou-velkymi-ctenari-ale-knihy-malo-kupuji/988296&id_seznam=886


Sever je zajímavý fenomén v tom, že se tam objevila jaksi náhle, módní boom či co, spousta autorů detektivek, nejen ve Švédsku, ale i v okolních státech, je to jistě podpořeno i tím, že mají k tomu speciálně určenou Švédskou akademii detektivní literatury

Hovořil o tom i Mikael Niemi -

Podle švédského autora Mikaela Niemiho žijí lidé ve Skandinávii tak poklidné životy, že detektivky do nich vnášejí alespoň trochu vzruchu.
Ve Švédsku, a vůbec ve Skandinávii žijeme velmi poklidné životy, a tak potřebujeme, aby nás něco vyděsilo. Pořád je ale detektivní žánr vnímán jako pokleslý, žádný autor za něj Nobelovu cenu nedostal.
Švédsko se v posledních desetiletích stalo opravdovou velmocí v oblasti detektivních a kriminálních románů.
K rozvoji a zvýšení prestiže detektivek napomáhá i Švédská akademie detektivní literatury.Pod jejím vlivem založila zvláštní mezinárodní cenu za detektivní literaturu – s podmínkou, že kniha vyšla v překladu do švédštiny.Za pouhých deset let od založení ceny za zahraniční detektivky se domácí produkce natolik rozrostla a nabyla takového významu, že akademie založila cenu za nejlepší švédskou detektivku roku.
Čím detektivky tolik přitahují? Před pár lety nabídl Gunnar Ohlander vysvětlení v článku Kdo zavraždil detektivy? uveřejněném ve večerníku Aftonbladet. Většina švédských autorů prý opustila aktuální témata a těch se nyní ujali autoři detektivek. K současné společnosti se ovšem většina z nich staví kriticky, čímž přispívají k tomu, že před čtenářem vyvstává překvapivě nový, temnější obraz Švédska.
Také Švédská televize se v roce 2009 v kulturním pořadu Zločin na export zamýšlela nad důvodem domácího i zahraničního úspěchu švédských detektivek. Všimla si mimo jiné toho, že z děl těch nejúspěšnějších zaznívá lítost nad ztracenou utopií o Švédsku jako o spravedlivém a blahobytném domově jeho lidu. Pořad přinesl mimo jiné zajímavá čísla o vedlejším efektu obliby detektivek v zahraničí. Například turistika z Francie do Stockholmu se prý po úspěchu trilogie Milénium Stiega Larssona (v češtině vychází v květnu její závěrečný díl) zvedla o dvacet procent. Ve Francii se totiž prodalo víc než tři miliony exemplářů Larssonových knih a Francouze, unavené anglosaskou literaturou, začala lákat exotika severu.