Já mám Hrabala ráda, protože je autentickej. Ale někdy mi přijde hodně depresivní, takovej sebetrýznící, zvlášť potom, když už byl starej.

Nesnáším Hurvínka, nemám ráda Ferdu Mravence (ale od dětství se to trošku zlepšilo).
Rumcajse jsem jako malá ráda měla, ale teď v dospělosti se mi otvírá kudla v kapse, jakej je to mačo a Manka subinka.

Kdo se mi ale vyloženě hnusí, je Viewegh. Sebestředný samožerský, amorální fňukal a jájínek... bez ohledu na to, co se mu stalo, byl takový už předtím a teď se to ještě akcentovalo, četla jsem nedopatřením úryvek z té jeho nové knížky a chtělo se mi zvracet.
Do podobného ranku řadím Párala (ale toho nesnáším o stupínek míň).