Mám Hrabala moc ráda, ale už hodně a hodně dlouho jsem ho nečetla, tak jsem si chtěla zkusit, jestli to ještě půjde, našla jsem jenom Postřižiny, všechny ostatní jeho knížky mám na chatě, a jo, pořád je to ono, mně se líbí, jak to jakoby teče jako proud a čtenáře to nese s sebou, jak jsem tak četla, běžel mi zároveň před očima film, což mě až trochu vadí, poněvadž při čtení se raději nechávám unášet fantazii, než že si dosazuji konkrétní lidi z filmu, jenže se nedá nic dělat a vidím Vášaryovou, Hanzlíka a Hrušínského.