Já tě naprosto chápu, taky se hodně bojím zubaře. Hodně se ale změnilo k lepšímu. Nebyla jsem u zubaře asi 10 let, bála jsem se šíleně, jen pomyšlení, že bych se měla objednat mi dělalo žaludeční neurózu. Pak celou rodinu manžel objednal k novému zubaři - ten oproti mé předchozí zubařce chápal můj strach a on i sestra byli vždy strašně moc milí. Zákládal si na bezbolestnosti, takže mě u něj fakt nic nebolelo. Nakonec mi musel vytrhnout dva zuby a nemusela jsem si po zákroku brát vůbec nic na bolest. Od té doby chodím asi 2 roky už opravdu pravidelně na preventivky a je to lepší. Bát jsem se úplně nepřestala, ale už to zvládám, mám sice staženej žaludek, ale už se vnitřně netřepu a nemám pocit na omdlení. U mě to fakt bylo hodně o osobě zubaře a pak taky to, že už vím, že pokud může, nedělá nic, co by bolelo.