No, my doma tak nějak bojujeme s větou "ja chci". Myslela jsem si ze vychovavam děti celkem hodne k nesobeckosti, poslední dobou to ale tak vůbec nevypadá. Porad hulakaji "ja ja ja" a přišlo mi ze věci od nás (včetně jídla a oblečeni - čistého či vypraneho) berou jako samozřejmost. Tak jsem tuhle udělala bengal a snažím se nastolit nova pravidla, v podstate jde o "nejdriv povinnosti pak zábava", což odpovídá tomu odložení potěšeni. Chci aby mysleli, aby přemýšleli o nás jako o celku, ze je dulezite aby věci fungovaly pro všechny v rodině a ne jen "ja a po me potopa". Ale jak říkám - byla jsem přesvědčena ze to už dávno dělám, no vysledky tomu neodpovídají.